At už jako obchodní stezky, pašerácké chodnícky nebo trasy presunu vojsk, cesty spojují kulturní prostory, ale nejen je. Odkud se však vzaly jejich názvy a co nám tato jména mohou dnes vyprávet? Proc v saských Dráždanech existuje Podmokelská a v ceském Decíne Dráždanská ulice? Proc se Chlumecká stezka jmenuje po mestecku Kulmu, dnešním Chlumci v severních Cechách?
Odpoved na tyto otázky lze ve spolecných dejinách regionu najít v nejruznejší podobe.
Další informace k tomuto tématu najdete také na internetových stránkách nemecko-ceského projektu, fi nancovaného z programu Cíl3: portal-ev.de
Obchodní cesty prokazatelne spojují od 12. století severní a jižní cást regionu východních Krušných hor.
Nejspíš však byly už využívány odpradávna. Lidé precházeli z jedné strany hor na druhou, dopravovali zboží a procházela tudy vojska.
Cesty pres Krušné hory, známé také jako „Ceské stezky“, již od stredoveku tvorí jednu z nejduležitejších spojnic mezi Saskem a Cechami. Leží uprostred Evropy a predstavují tak jednu z duležitých tras mezi severní a jižní Evropou.
Tri nejduležitejší cesty ve východních Krušných horách probíhají po následujících trasách:
Cesta z Podmokel, dnes cásti severoceského mesta Decín, pres Rosental, Bahratal, Königstein a Pirnu do Dráždan.
Úzké schody, pešiny a široké úvozové cesty svedcí o obchodních stycích pres Krušné hory.
Spojnice z Lipska pres Frauenstein v Krušných horách, Hermsdorf do Teplic.
Historické znacení cest vypravuje o starých cestách v Krušných horách
Mnohé z techto kdysi významných cest dnes upadly do zapomenutí. Nekteré jejich úseky dodnes pripomínají znacení, poštovní sloupy, památníky válecných vítezství nebo smírcí kríže.
Jiné cásti už prakticky nelze najít, protože zanikly díky využívání zeme pro zemedelské a lesnické úcely. Padly za obet pluhum a pestování lesu. Predevším však díky industrializaci regionu v polovine 19. století ztratily cesty z valné cásti svuj význam.
Parní síla, stroje a elektrifi kace dobyly nové silnice, koleje a zahájily nový rozmer lodní dopravy po Labi.
Historické cesty, které byly po staletí na mnoha místech hluboko vyšlapány, byly v rade obcí zasypány, zastaveny a z velké cásti tak zapomenuty.
Do zapomnení tak upadlo i bohaté svedectví soužití mezi lidmi v Sasku a Cechách.
Svedectví z dob, kdy Krušné hory byly porostlé hustým lesem, kterým vedly jen úzké cesty, dnes nabízejí široké možnosti pruzkumu a možných objevu.
Historické cesty zvou k pruzkumu pešky, na kole nebo na vyjíždce na koni, lákavá je nabídka libovolné preshranicní turistiky.
Tyto cesty mezi Cechami a Saskem jsou na mnoha místech stále ješte „neobjevenou zemí“. Projekt spolku Portal eV. z Dráždan a UFFO z Ústí nad Labem: Projekt „Cesty spojují jeden kulturní prostor – znovu objevovat a propagovat zapomenuté obchodní cesty mezi Saskem a Ceskem“ chce prispet k opetovnému oživení starých znalostí o techto zapomenutých cestách v tomto spolecném kulturním prostoru.
Nejvetší sít tvorí Chlumecká stezka z Dráždan Heidenau / Pirny do Chlumce a Teplic v severních Cechách. Významnou cást této trasy tvorila bývalá poštovní silnice Dráždany – Teplice. Po úsecích historické Chlumecké stezky dnes vedou cásti dálnice D8 /A17 Dráždany – Praha.
Pešky, konmo, ci na težkém voze. Po mnohá staletí precházeli lidé mezi Saskem a Cechami po dnes již zcásti zapomenutých cestách.